Památky východní Moravy - www.pamatky-vm.cz Uherskohradišťsko Vsetínsko Zlínsko Kroměřížsko
Památky východní Moravy - www.pamatky-vm.cz
Přidat do Oblíbených stránek Nastavit jako výchozí stránku Nápověda A. D.   
    
 HLEDÁNÍ:
VÁŠ ROZCESTNÍK A PORTÁL ZLÍNSKÉHO KRAJE
| PAMÁTKY | KULTURA | TURISTIKA | DOPRAVA | OBCE & MĚSTA |
| ROZCESTNÍK | WEBKAMERY | FIRMY | ČLENĚNÍ KRAJE | O KRAJI |
Mapa regionu
   KM - KROMĚŘÍŽ
   UH - UHERSKÉ HRADIŠTĚ
   ZL  - ZLÍN
   VS  - VSETÍN
 

   Památky Zlínského kraje

 Seřadit památky podle:
 - abecedy       
 - typu   


                            HLEDÁNÍ

 

  Obce & města Zlínského kraje

Obce & města Zlínského kraje:
B C D F H CH J
K L M N O P R
S Š T U V Z Ž
 
  Napište nám...
  Prameny a literatura
  Statistika návštěvnosti
  Spolupráce a poděkování
  Přidat objekt, památku...
  Zasílání novinek ze serveru
  O portále
 
 
SLOVÁCKO - turistická oblast
HISTORIE SLOVÁCKA

      Historie regionu Slovácko je bohatá a sahá do dávné minulosti. Úrodný Dolnomoravský úval sehrával roli křižovatky pravěkých obchodních cest, probíhajících severojižním směrem k Moravské bráně, jednak Podunajím od východu k západu. Již ve starší době kamenné se zde po určitou dobu zdržovali pravěcí lidé, jak dokládají archeologické nálezy po celém území regionu. Od střední doby kamenné zaznamenáváme na mnoha místech doklady o osídlení a způsobu života pravěkých lidí. Náš region vstoupil do dějin našich národů zvláště významně v období slovanského osídlení, zvláště pak v 9. století. Svědčí o tom řada nálezů v četných lokalitách, ale zejména existence dvou velkých center Velké Moravy na území Starého Města a Mikulčic. Bohatost nálezů nasvědčuje, že ve druhé polovině 9. století se velkomoravské sídlištní aglomerace vyrovnaly, ba dokonce i předčily obdobná centra tvořících se feudálních států v západní Evropě. O vysoké řemeslné, ale i duchovní úrovni tehdejších obyvatel svědčí nejen nálezy tavících pecí, nářadí, keramiky, zbraní a šperků, ale také pozůstatky zděné sakrální architektury (12 kostelů na hradě a v podhradí v Mikulčicích, 2 kostely ve Starém Městě, 1 v Sadech, Modré a na hoře sv. Klimenta u Osvětiman). Pro svůj nesmírný historický význam byly vyhlášeny národními kulturními památkami, ve Starém Městě a v Mikulčicích byly vybudovány památníky Velké Moravy, v nichž je možno navštívit stálé expozice, dokumentující život v daném období. Po zániku Velkomoravské říše ustupuje náš region v dějinách státu poněkud do pozadí. Bylo to zřejmě proto, že bývalé centrum významné evropské mocnosti se dostalo na okraj nově se tvořícího feudálního státu. Nedostatek písemných pramenů z tohoto období nám neumožňuje vytvořit přesnější obraz o historii regionu v 10. a 11. století. Nová tzv. hradská soustava na Moravě, tvořená pěti správními a vojenskými středisky, měla jedno z center na hradě ve Spytihněvi, které se jeví jako pokračování velkomoravského Velehradu (nyní Staré Město). Když ve 12. století hrad spytihněvský zanikl, převzal částečně jeho funkci nový hrad v Kunovicích, které ležely na přechodu obchodních dálkových cest přes řeku Olšavu, zeměpanskou funkci však vykonával hradský obvod břeclavský. V 11. století vznikl pravděpodobně jako součást opevnění na česko-uherské hranici, budovaného kolem roku 1030 Břetislavem I., hodonínský hrad. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1073, městem byl Hodonín poprvé nazván v roce 1228 v zakládací listině královny Konstancie. Součást opevnění tvořila i veselská vodní pevnost. Ze 12. století pochází nejstarší písemné svědectví o existenci Kyjova, náležejícího tehdy benediktýnům z kláštera Hradisko u Olomouce. Na přelomu 12. a 13. století byl moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem založen cisterciácký klášter na Velehradě, do něhož byli v roce 1205 povolání mniši ze západočeského kláštera v Plasích. Založení kláštera mělo nesmírný význam hospodářský, neboť cisterciáci pečovali o rozvoj svých statků a kolonizaci území. Období 13. století je pro území regionu nesmírně významné, neboť tehdy byla založena dvě významná města Uherské Hradiště a Uherský Brod. Zhoubný uhersko - kumánský vpád na Moravu v roce 1253 zdůraznil význam přechodu přes řeku Moravu v okolí nynějšího Hradiště a nutnost zabezpečení východní hranice upevňujícího se přemyslovského státu. Přemysl Otakar II. založil v roce 1257 na ostrově v řece Moravě v blízkosti brodu město a pevnost, jejímž posláním bylo zabránit pronikajícím vojskům do vnitrozemí českého státu. Město, zpočátku označované jako Nový Velehrad, získalo postupně název Hradiště s přívlastkem Uherské. Založení Hradiště však nebylo jedinou královskou městskou lokací, další vhodné místo k založení města leželo tam, kde obchodní cesta přecházela přes řeku Olšavu a kde se od pradávna vybíralo clo v místě řečeném Brod. K založení města došlo v rozmezí let 1254 - 1262. Vedle Hradiště a Brodu se v regionu vyvinula ještě další městská sídliště, jejich lokace nebyla tak okázalá a nedostalo se jim tolik práv. I ona se však vyvinula v důležitá hospodářská i správní centra. Význam pevnostního systému, vybudovaného na východní hranici českého státu se projevoval téměř po celé feudální období. Již od 14. století se území okresu stalo cílem nájezdů vojsk Matouše Čáka Trenčanského, po značnou část 15. století byl zdejší kraj sužován válkami a boji, nejprve husitských vojsk, později válkami mezi Jiřím z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem. Do tohoto období spadá významná výsada, které se dostalo Uherskému Hradišti. Toto královské město po celou dobu zachovávalo věrnost českému panovníkovi a odolávalo nepřátelským nájezdům. Po uzavření mírových smluv ocenil tehdejší vládce Moravy král Matyáš jeho věrnost a statečnost udělením nového městského znaku a právem pečetit listiny červenou pečetí, což byla výsada dosud přístupná jen nejvyšším šlechticům v zemi. Poměrně klidnější období pro kraj znamenalo 16. století, kdy města i vesnice měly dostatek prostoru pro rozvoj obchodu a výrobní činnosti, ale i pro svobodné projevy svého přesvědčení. Z této doby se datuje název zdejšího kraje Zahrada Moravy i přechod značné části obyvatelstva od katolictví k protestantismu. Těžké období pro obyvatelstvo i kraj přineslo 17. století. Zničující nájezdy Bočkajovců, Švédů, Turků a Kuruců znamenaly zejména pro venkovský lid nesmírná utrpení. I když hlavní pevnost kraje, Uherské Hradiště odolala, válkami bylo krutě postiženo i městské obyvatelstvo. Zastavil se rozvoj řemesel a obchodu, počet obyvatelstva poklesl na polovinu, území okresu opustily významné osobnosti z řad protestantů, které prchaly před násilnou rekatolizací. K nejvýznamnějším z nich patřil zdejší rodák, světově proslulý filozof, teolog a pedagog, učitel národů Jan Amos Komenský. Závěrečná století feudálního období zvýšila závislost zdejšího kraje na centru upevňující se habsburské monarchie Vídni. Projevovalo se to nejen odchodem pracovních sil do 'Rakous' za prací ( po zrušení nevolnictví v roce 1781), ale i rozšiřováním kontaktů místní rodící se drobné buržoazie po vybudování tzv. Severní dráhy ( Vídeň - Krakov). Poměrná blízkost státního centra sehrála roli, bohužel více negativní, i v době nastupujícího kapitalismu. Především zde nebyly stavěny velké průmyslové závody, neboť soukromí podnikatelé pokládali za výhodnější získat levnou pracovní sílu do vídeňského centra, nežli investovat do výstavby v tomto kraji. Uherské Hradiště se v tomto období však stalo významným správním centrem, sídlem krajských úřadů, do nichž přicházeli kvalifikovaní, především němečtí úředníci. Nastupující germanizaci zdejšího ryze českého kraje se však v období národního obrození a bezprostředně po něm dařilo úspěšně čelit. V roce 1848 byl v Uherském Hradišti zásluhou dr. Aloise Pražáka, pozdějšího vůdce moravských Staročechů a ministra v Taafově vládě, založen odbor Slovanské lípy jako druhý na Moravě. V roce 1884, se město stalo sídlem první české střední školy na východní Moravě, kam přicházeli studovat žáci i z blízkého Slovenska. Postupně se z města stalo významné kulturní a společenské centrum, které rádi a často navštěvovali výtvarní umělci, hudební skladatelé a spisovatelé. Na sklonku 19. a na počátku 20. století dochází i k budování drobného průmyslu, zaměřeného zejména na zpracování zemědělských produktů, významnější průmyslové závody však byly v okrese vybudovány teprve na počátku druhé poloviny 20. století. Z původně zaostalého zemědělského kraje se podařilo vybudovat zemědělsko - průmyslový okres, který v současné době, v období tržní ekonomiky plní významnou ekonomickou funkci v rámci celého regionu Slovácka.

Památky východní Moravy
2001-2018  Památky východní Moravy - www.pamatky-vm.cz. E-mail: info@pamatky-vm.cz
Design a www aplikace stránek:  Martin Zvonek
Všechna autorská práva k obsahu jsou vlastnictvím jejich majitelů