Oblast Slovácka se rozkládá na východní Moravě a svou rozlohou patří k nejrozsáhlejším moravským národopisným oblastem. Táhne se od Napajedel až k soutoku Moravy s Dyjí. Na jihu hraničí s Rakouskem, na východě se Slovenskem, na severu a severozápadě s Hanou a s Brněnskem. Směrem na západ od Moravskokrumlovska až k Pálavě sahá nově osídlené území. Z národopisného hlediska se Slovácko, dříve zvané Moravské Slovensko a často nesprávně Moravské Slovácko, rozděluje na řadu oblastí. K horským oblastem patří moravské Kopanice v okolí Starého Hrozenkova. Pod Javořinou se nachází Horňácko, které si díky své poloze dodnes uchovává svůj starobylý archaický ráz v projevech lidové kultury - v kroji, nářečí a lidové hudbě. Přechodné území mezi Valašskem a Slováckem tvoří kopcovité luhačovické Zálesí, které sousedí s Uherskobrodskem v povodí řeky Olšavy, které tvoří přechodnou oblast mezi pomoravskou nížinou (Uherskohradišťskem, Uherskoostrožskem) a mezi horskou oblastí - Bílými Karpatami. Nížinná oblast Dolňácka leží v Pomoraví a táhne se od Napajedel až k Hodonínu - tvoří jej Napajedelsko, Uherskohradišťko s Uherskoostrožskem, Veselsko, Strážnicko a Kyjovsko (strážnické a kyjovské Dolňácko). Směrem od Hodonína k soutoku řeky Moravy s Dyjí se nachází Podluží, jehož část na pravém břehu řeky Moravy zasahovala až do rakouského území do Moravského Pole a ještě v první třetině 19. století se nelišila krojem, tancem, zpěvem ani hudbou od Podluží. Přechodnou oblast hanácko - slováckou tvoří obce Čejkovice, Ždánice, Klobouky u Brna, Velké Bílovice až k Podivínu. Všechny uvedené oblasti a podoblasti se od sebe liší nejen krojem, lidovou architekturou, ale i dalšími projevy lidové kultury. V rovinných oblastech je zřetelná souvislost se starou rolnickou kulturou, horské oblasti Kopanic a Horňácka mají příbuznost ke kultuře karpatské. Lidové kroje patří k nejobdivovanějším projevům lidové kultury a pro své výrazné znaky patřily donedávna i k hlavním kritériím pro určování národopisných oblastí. V průběhu 19. století došlo v celém Slovácku k mozaikovité diferenciaci lidových krojů a vytvářely se krojové okrsky. Vyvrcholením jarních obyčejů je dosud udržovaná letniční (svatodušní) Jízda králů. Jízda králů, v různých formách známá i jinde v Evropě, dnes zůstala jako velkolepá slavnost zachována pouze v jedné obci - slováckém Vlčnově, kde se k ní přiřazují národopisné slavnosti. Vlčnovské slavnosti s touto tradiční jízdou, upozorňující na spanilost zdejšího kroje a bohatou lidovou poezii, patří pro svoji krásu k nejnavštěvovanějším festivalům v České republice.