Památky východní Moravy - www.pamatky-vm.cz Uherskohradišťsko Vsetínsko Zlínsko Kroměřížsko
Památky východní Moravy - www.pamatky-vm.cz
Přidat do Oblíbených stránek Nastavit jako výchozí stránku Nápověda A. D.   
    
 HLEDÁNÍ:
VÁŠ ROZCESTNÍK A PORTÁL ZLÍNSKÉHO KRAJE
| PAMÁTKY | KULTURA | TURISTIKA | DOPRAVA | OBCE & MĚSTA |
| ROZCESTNÍK | WEBKAMERY | FIRMY | ČLENĚNÍ KRAJE | O KRAJI |
Mapa regionu
   KM - KROMĚŘÍŽ
   UH - UHERSKÉ HRADIŠTĚ
   ZL  - ZLÍN
   VS  - VSETÍN
 

   Památky Zlínského kraje

 Seřadit památky podle:
 - abecedy       
 - typu   


                            HLEDÁNÍ

 

  Obce & města Zlínského kraje

Obce & města Zlínského kraje:
B C D F H CH J
K L M N O P R
S Š T U V Z Ž
 
  Napište nám...
  Prameny a literatura
  Statistika návštěvnosti
  Spolupráce a poděkování
  Přidat objekt, památku...
  Zasílání novinek ze serveru
  O portále
 
 
CHŘIBY - turistická oblast
HISTORIE CHŘIBŮ

       Nejstarší doklad lidské přítomnosti na území východní Moravy představuje středopaleolitický pěstní klín nalezený u obce Karolín v severovýchodní části Chřibů. Mírné podnebí, rozsáhlé lesy, hojnost zvěře a úrodné půdy spolu s dostatkem vody byly určujícími faktory pro osídlování zdejší krajiny. Lovecké skupiny osídlily střední Pomoraví již počátkem mladšího paleolitu před 30 - 40 000 lety, kdy zdejší oblast patřila k nejhustěji zalidněným územím ve střední Evropě. Velká koncentrace nalezišť při východním okraji Chřibů nám dokládá budování loveckých stanovišť na vyvýšených místech s dobrým rozhledem umožňujícím sledovat tah zvěře. Zvláště oblast Napajedelské brány usměrňující pohyb velkých stád zvěře, vyhledávající potravu v různých ročních obdobích, byla výhodou pro budování loveckých sídlišť. Dokládají nám to četné nálezy pazourkových nástrojů z Bělova, Žlutav, Nové Dědiny a dalších. Z tohoto období pochází také kosterní pozůstatky typických představitelů lesostepní fauny (mamut, srstnatý nosorožec, tur atd…). V době, kdy začaly vznikat dálkové komunikace, pohoří ovládalo prastarou jantarovou stezku vedoucí podél řeky Moravy od Jaderského moře k Baltu. Z tohoto důvodu zde vzniklo někdy v druhé polovině 1. tisíciletí p.n.l. hradisko na Holém kopci, které ovládalo jižní svahy Chřibů i nížiny před nimi. Ve stejné době střežilo dálkovou komunikaci ze Solné komory v dnešním Rakousku, procházející severními svahy Chřibů, hradisko u Roštína. Jantarová a solná stezka se stýkaly u Kroměříže a Chřiby tak tvořily mocný klín mezi těmito důležitými komunikacemi. Přítomnost těchto cest měla značný vliv na osidlování okolních úrodných nížin a úbočí Chřibů a také potřeba spojení mezi těmito stezkami vedla k vytváření přechodů přes hory a budování opevněných sídel k jejich obraně. Obě zmíněné dálkové komunikace neztratily nic na své důležitosti ani v pozdějších dobách. Na důležité křižovatce jantarové stezky, někde na soutoku Moravy a Olšavy, byla pravděpodobně vybudována předsunutá římská vojenská stanice. Po příchodu Slovanů zde postupně vzniklo velké hospodářské, církevní, vojenské a správní středisko. Ze současných archeologických poznatků již můžeme s největší pravděpodobností tvrdit, že centrum Velkomoravské říše bylo právě zde.

Památky východní Moravy
2001-2018  Památky východní Moravy - www.pamatky-vm.cz. E-mail: info@pamatky-vm.cz
Design a www aplikace stránek:  Martin Zvonek
Všechna autorská práva k obsahu jsou vlastnictvím jejich majitelů