544 m n.m., 4 km jz. od Kostelan na silnici z Uh. Hradiště do Zdounek. Turistické a rekreační středisko s turistickou chatou na hřebenu Chřibů.
        Bunč se nalézá uprostřed severovýchodního hřebene Chřibů na křižovatce velmi starých cest, a proto se zdá pravděpodobnou existence osídlení již v dávných dobách. V roce 1481 je připomínáno jako příslušenství zdouneckého panství 'puól vésky Rudy' jejíž lokalizace by se dala hledat práv na místě Bunče. Strážní funkci místa se zdá napovídat nedaleké Staré mýto. Jméno Bunč vzniklo pravděpodobně podle významné moravské osobnosti Christiana Alexia Buntsche, který se sem uchýlil v roce 1682 i se svou rodinou z morem postiženého Hradiště. Zde, uprostřed lesů, hledal hradišťský syndikus a právní zástupce velehradského konventu ochranu před morovou nákazou. Zápis o Bunči z roku 1831 přifařuje zdejší myslivnu do Zdounek, zatímco doposud spadala pod faru buchlovickou.
        Klub československých turistů, odbor v Kroměříži zde postavil roku 1921 turistickou útulnu, která patřila tenkrát k nejlépe vybaveným turistickým objektům v republice. 29.4.1945 zde měl být předán zástupcům velení partyzánské brigády Jana Žižky zajatý velitel 16. pancéřové divize SS generálmajor Hugo Müller. Ve stejnou dobu však přijelo na Bunč nákladní auto s příslušníky SS z nihž většina byla v následující přestřelce zabita. Partyzáni se museli tedy se zajatým generálem vrátit zpět na základnu. Ještě téhož dne přivolaný německý oddíl útulnu i s přilehlými objekty vypálil.
        U křižovatky silnic se nachází zbytky dřevěné zvoničky, která sloužila až do II. světové války. Ráno, v poledne a večer zde zvoníval místní hajný. Zvon byl ukraden některou z procházejících armád na jaře roku 1945. 28. 8. 1965 byl na hranici okresu Uh. Hradiště a Kroměříž odhalen pomník z pískovcových kvádrů s deskou nesoucí jména 19 padlých partyzánů. Na budově turistické chaty je pamětní deska se jmény tří padlých partyzánů, kteří zahynuli přímo na Bunči. V okolí se nalézá chatová osada. 0,5 km jz. od Bunče se nachází skalisko Jeřabčina , pro kterou je dnes nesprávně používáno označení Vylízaná skála. Při lesní cestě na Salaš se nachází studánka U lvích hlav, mající skutečně podobu lvích hlav vytesaných z kamene. Pochází z konce 19. století a vytvořil ji údajně sochař, syn hajného na Bunči.