Olšava (přírodní památka, 3,4 ha) - přirozený neregulovaný úsek koryta řeky Olšavy, který se nachází mezi obcemi Podolí a Mikovice.
        Obec Podolí se rozkládá v údolí (odtud název) na levé straně řeky Olšavy podél silnice mezi městy Uh. Hradiště a Uh. Brod. První zmínka o obci se objevuje v zápisech z roku 1228 jako Horní Popovice a Dolní Popovice (nyní Podolí) jako území patřící duchovnímu správci (popovi). V roce 1220 daroval Přemysl Otakar I. obě vesnice cisterciánskému klášteru na Velehradě. Následně se změnil název Dolních Popovic na Podolí (asi rok 1401). Počátkem 15. století se usadil v obci drobný šlechtic Prokop z Podolí, který zemřel roku 1416. Za husitských válek se obce zmocnil Burián z Vlčnova, za což ho velehradský opat Štěpán pohnal k zemskému soudu. V lednu 1467 bylo Podolí i Popovice zastavěny městu Uh. Hradišti za 200 stříbrných hřiven. Tuto zástavu potvrdil v roce 1469 král Jiří z Poděbrad a v roce 1528 Matyáš Korvín. Protože velehradský klášter nemohl zástavu na obce vyplatit, stalo se Podolí v roce 1528 trvalým majetkem hradišťského velkostatku a obyvatelé poddanými města Uh. Hradiště. Poddanství bylo zrušeno roku 1848. V roce 1448 se připomíná v zápisech mlýn a dvůr nad ním ležící, v předbělohorské době se v obci připomínají vinohrady. 17. století bylo pro obec obdobím těžkých zkoušek. Při vpádu Uhrů na Moravu roku 1663 byla celá obec vypálena. Situace se opakovala ještě roku 1683 a 1709, kdy byla obec částečně vypálena. Od roku 1698 měla obec vlastní pečeť a vlastní zprávu. V čele obce stál fojt.
        Podle lánského rejstříku tu bylo ve druhé polovině 17. století 6 lánů, 64 polí, 26 domů osedlých (obydlených), 2 nově osedlé, 4 nově pusté a 9 starých pustých, čili 258 domů osedlých a 13 domů pustých. V druhé polovině 18. století podle matriky bylo v obci 284 dospělých a 84 dětí česky mluvících. V roce 1843 se napočítalo na vesnici 190 mužů, 220 žen, celkem tedy 410 osob bydlících v 73 domech a 111 bytových jednotkách. Obec patřila z počátku do farnosti Derfle (nyní Sady) - v 18. století do Kunovic. Od roku 1784 se obec vrátila opět pod derflanskou farnost. Po zřízení fary v Popovicích roku 1913 přešla naše obec pod tuto farnost, kde setrvává do dnešní doby. Na pozemcích obce vznikla v roce 1888 Vlarská dráha. Elektrický proud byl do obce zaveden roku 1929, místní rozhlas roku 1948 a telefon v roce 1958. Státní silnice z Kunovic vedoucí přes Podolí do Uh. Brodu, která náležela již v polovině 19. století k předním komunikacím, byla rozšířena a zrekonstruována v letech 1930 - 1931. Školou nálěžela obec do Kunovic. V 60. letech 19. století byla zřízena škola v naší obci. Současná budova je z roku 1883.
        Podle urbáře velkostatku Uh. Hradiště z roku 1678 (knihy robotních poviností) bylo v Podolí 40 domů, z nichž však část pustá. Poddaní, kteří tu žili, byli povinni odvádět na sv. Jiří a na sv. Václava poplatky v celkové výši 15 zlatých, 3 grošů a 3,5 denáru. Robotní povinosti mělo v roce 1789 na 32 pololáníků, kteří museli na robotě odpracovat 3 dny v týdnu dvěma koňmi, 6 čtvrtláníků jeden den s třemi koňmi a 17 chalupníků 1 den robota pěší. V pilných dnech byla povinna z každého lánu se dostavit na robotu jedna osoba. Rovněž se vyžadovala účast při honech podle potřeby. Hofeři museli robotovat nejméně 1 den v týdnu a odvádět měřic planého chmele. Od těch, kteří projíždeli povozem do Kunovic nebo z Kunovic, se vybíralo tzv. podolské mýto. Při tamním mlýně si město vyhradilo právo rybolovu. O svátcích byli poddaní povinni odebírat městské pivo, při obnově rady zase brát víno z městského sklepa. Podle tereziánského katastru činila celková výměra obce 911,3 měřice orné půdy, 12,6 měřice zahrad, 32,6 měřice vinohradů, 6 měřic úhoru, 67,6 měřice pastvin a 16,6 měřice lesa. Louky dávaly 108 fůr sena. Správu obce vykonával pudmistr a starší obce, kteří od roku 1698 měli právo užívat vlastní obecní pečeť. Bylo na ní vyobrazeno kolo od vozu s osmi loukotěmi. Podolí bylo tedy typicky zemědělskou obcí s chovem dobytka a pěstováním běžných plodin. Z průmyslových zařízení tu stál pouze válcový mlýn a strojní stolařství.