Leží v mírně kopcovitém terénu podél Vlárské dráhy 8 km východně od Uherského Brodu., Obec je rozdělena tokem Olšavy, do níž se v obci vlévá potok Koménka, na dvě části.
        V dobách, kdy řeka Olšava tvořila hranici Moravy, byly v místě dnešní obce svobodné dvory, jejichž držitelé byli povinováni strážnou službou na hranicích. Tehdy zde stávala tvrz. Na konci 15. století byly v obci 4 manské dvory, mezi jejich majiteli se postupně vystřídali Ctibor z Landštejna, Kateřina z Vlčnova aj. Po roce 1564 vytvořily Nezdenice spolu s Rudicemi jediný statek, náležející Vlachovským z Vlachovic. V roce 1605 byly Nezdenice vypáleny Bočkajovci, další těžké období s sebou přinesla třicetiletá válka. Na konci 17. století, v roce 1683 byla znovu vypálena větší část obce. V 18. století se v držení statku vystřídalo opět několik rodů - Serényiové, Kounicové. V roce 1863 odkoupila Nezdenice hraběnka Larisch-Mönichová a až do pozemkové reformy byly Nezdenice součástí světlovského velkostatku. V 19. století nacházela část mužské populace zaměstnání na stavbách, nezdeničtí zedníci odcházeli za prací do Pešti a Vídně, stejně jako zvěroklestiči, kteří na cestách za svých řemeslem prošli sousední země. Koncem minulého století se v obci těžil a pálil vápenec, v letech 1911 a 1921 byly v obci otevřeny dva kamenolomy (andezit)
        V katastru obce na úpatí kopce na jižní straně nedaleko koupaliště vyvěrá minerální pramen, který je vzpomínán v pramenech již v roce 1580. Zdejší jodová slaná kyselka byla využívána v minulosti místními lázněmi, které zanikly v roce 1887.
        Římskokatolický farní kostel sv. Petra a Pavla byl přestavěn v roce 1846, jádro kostela je gotické (z konce 14. století), presbytář ze 17. století, kostel je památkově chráněn. V obci se dále nachází nevelký empírový zámeček, přestavěný do dnešní podoby v letech 1820 - 1822 z původní barokní stavby, zbudované na místě tvrze ze 16. století. Opuštěný andezitový lom na jižním okraji obce. Mineralogické naleziště.