Památky východní Moravy - www.pamatky-vm.cz Uherskohradišťsko Vsetínsko Zlínsko Kroměřížsko
Památky východní Moravy - www.pamatky-vm.cz
Přidat do Oblíbených stránek Nastavit jako výchozí stránku Nápověda A. D.   
    
 HLEDÁNÍ:
VÁŠ ROZCESTNÍK A PORTÁL ZLÍNSKÉHO KRAJE
| PAMÁTKY | KULTURA | TURISTIKA | DOPRAVA | OBCE & MĚSTA |
| ROZCESTNÍK | WEBKAMERY | FIRMY | ČLENĚNÍ KRAJE | O KRAJI |
Mapa regionu
   KM - KROMĚŘÍŽ
   UH - UHERSKÉ HRADIŠTĚ
   ZL  - ZLÍN
   VS  - VSETÍN
 

   Památky Zlínského kraje

 Seřadit památky podle:
 - abecedy       
 - typu   


                            HLEDÁNÍ

 

  Obce & města Zlínského kraje

Obce & města Zlínského kraje:
B C D F H CH J
K L M N O P R
S Š T U V Z Ž
 
  Napište nám...
  Prameny a literatura
  Statistika návštěvnosti
  Spolupráce a poděkování
  Přidat objekt, památku...
  Zasílání novinek ze serveru
  O portále
 
 
O B C E  &  M Ě S T A
:: KORYČANY ::

Úvodní stránka obce nebo města Historie obce nebo města Turistika, památky, zajímavosti... Objekty, instituce a firmy působící v obci/městě Kultura, služby, aktivity Spolky, kluby, sdružení Fotogalerie obce nebo města Ostatní informace o sídle

        Městečko, ležící na sz. úpatí Chřibů, 11 km ssv. od Kyjova.
        Ojedinělé nálezy z doby kamenné, nálezy z doby kultury zvoncovitých pohárů. V místě továrny na nábytek bylo nalezeno keltské sídliště. Přestože jsou jistě starší Koryčany zmiňovány teprve roku 1321, jako městečko jsou uváděny již roku 1349 a jako farní obec roku 1350 V l. 1358 - 1611 byly součástí panství hradu Cimburku. Podnětem k přestěhování sídla panství z Cimburku a zřízení stálého panského obydlí v Koryčanech byla značná odlehlost hradu i jeho nehostinnost. Již v předbělohorské době byla v obci silná židovská komunita. Krátce držela koryčanské panství Marie Regina Bertoletti z Bartenfeldu od které je opět koupili zpět Horečtí. Antoní Emerich Horecký však již roku 1742 panství prodal za 164.000 zl. rýn. Karlu Josefovi z Gillernu. Po Kristiánu z Gillernu je roku 1793 zdědila jeho dcera Marie Josefa, dále její děti. Tyto panství koryčanské prodaly roku 1846 Salomonovi Mayerovi Rotschildovi, který je opět prodal Vilému Figdorovi a Heřmanu Wittgensteinovi. Po nich drželi panství roku 1863 hr. Trautmansdorf - Weinsberg, 1899 Ludvík Wittgenstein.
        Od roku 1780 byla na panství skelná huť, která měla vlastní brusírnu, leštírnu, salajkárnu, stoupy i milíře. V 19. stoletívyráběla značné množství užitkového a broušeného skla, které bylo vyváženo i do ciziny. Výroba skla byla zastavena 1. 5. 1907 a přestěhována do Kyjova. Roku 1856 založil v Koryčanech svou první továrnu na výrobu nábytku z ohýbaného dřeva Michael Thonet. KoryčanyZnakové privilegium nebylo pro Koryčany nikdy vydáno, městečko však používalo znaku, který máme doložený na pečeti z druhé poloviny 16. století Ve znaku je kvádrová zeď s pěti stínkami, na zdi stojí věž s vysokou špičatou střechou, vpravo, vlevo a na věži jsou erby Prusinovských z Víckova.V roku 1925 byla snaha vytvořit nový městský znak. Návrh sochaře Josefa Kubíčka spočíval v užití tří erbů významných majitelů panství - Tovačovských z Cimburka, Prusinovských z Víckova a Horeckých z Horky. Tento městský znak se používal od ledna 1925 do roku 1976. Tohoto roku se město vrátilo k užívání původního znaku ze 16. století s drobnou úpravou. Koryčany se staly městem rozhodnutím KNV v Brně od 1. ledna 1967.
        Zámek Koryčany stojí na místě někdejší tvrze připomínáné roku 1603. Roku 1611 se hovoří o umístění tvrze na kopci za farou a roku 1631 o tom, že má i svou kapli. Vzhledem k velikosti místní tvrze, ale především proto, že se sem za pánů Horeckých z Horky přestěhovala správa panství mluví se o ní již v polovině 17. století jako o zámku. Barokní zámek dal postavit někdy po roce 1677 František Gabriel Horecký z Horky hradišťský krajský hejtman. Kromě hospodářských a kancelářských místností v něm bylo jen 7 obytných pokojů. K rozšíření zámku došlo až za Kristiána z Gillernu v druhé poloviny 18. století, kdy bylo přistavěno třetí křídlo s balustrádou a upraven hlavní vchod do zámku. Dnes je zámek veřejnosti nepřístupný, slouží jako střední odborné učiliště. Rozsáhlá zámecká zahrada byla vybudována koncem 17. století, krátce po zbudování zámečku podle plánu náměšťského poddaného Martina Bradáče. V zámecké zahradě se nachází několik památných stromů, za zmínku stojí především tis červený, jehož stáří je odhadováno asi na 250 let, srostlý z více slabších kmenů. Jednotlivé části byly od sebe odděleny alejemi lip či jírovců. Celá dispozice kontrastovala hned od svého vzniku s divokým terénem východně ležící rokle s potokem. Ústředním, ještě barokním motivem je středová, přímá kaštanová alej, která stoupá mírně po návrší. Mezi významnější dřeviny nacházející se v parku patří některé jedle, smrky a zeravy. Nelze přehlédnout obrovský červenolistý buk, žlutolistý trnovník, statný břek, převislou višeň křovitou a chloupkatou.
        Farní a poutní kostel sv. Vavřince je velmi starého původu o čemž svědčí jeho gotické založení. Kostel byl během staletí několikrát přestavován a doplňován. V. l. 170 - 1691 se hovoří o výstavbě chrámové lodi, znovuvýstavbě po požáru roku 1716, ke zvýšení nízké věže došlo roku 1898. Věž patří, kromě gotického presbytáře, mezi velmi saré a zajímavé části kostela. Původně měla být věž součástí městského opevnění a kostelní se stala až splynutím s kostelem, které vzniklo prodloužením chrámové lodi. Proto také nestojí věž ve vertikální ose kostela, nýbrž je oproti ní odchýlena asi o 15°. Křtitelnice z cetechovického mramoru pochází z poč. 18. století Autorem obrazů sv. Antonína Paduánského a sv. Františka Xaverského je patrně velehradský Ignác Raab. Barokní mobiliář kostela pochází vesměs z 3. čtvrtiny 18. století Socha Panny Marie, umístěná z záhlaví hlavního oltáře kostela sv. Vavřince, je řezbovou plastikou z doby rozkvětu gotiky, zmiňovanou již ve 14. století Pochází z hradu Beckova na Slovensku. Koryčanskému kostelu byla darována Annou Bánffyovou roku 1570, při vpádu Turků byla přemístěna do hradní kaple na Cimburku a roku 1638 znovu přenesena do koryčanského chrámu. Socha byla od dávných dob ctěna věřícími jako zázračná, a proto byl koryčanský kostel častým cílem mnohých poutníků nejen z Moravy, ale i ze Slovenska (pouť 8. září). Socha Panny Marie Immaculaty na náměstí u kostela je hodnotné sochařské dílo Ondřeje Schweigla z roku 1798. Pozoruhodným kamenosochařským dílem neznámého autora je také sousoší lidově nazývané Tři Jáni v neobvyklém provedení z 2. čtvrtiny 18. století Představuje vyobrazení sv. Jana Nepomuckého, bl. Jana Sarkandra a sv. jana Zlatoústého. Kaple sv. Floriána za městem je z roku 1716. Na staré budově továrny na nábytek je umístěna plastika M. Thoneta vídeňského výtvarníka P. Breithuta.
        Židovský hřbitov se nalézá na severovýchodním okraji městečka, při rokli nad ulicí Cihelny. Na ploše hřbitova se nachází přes 200 náhrobků, přičemž nejstarší dochovaný kámen pochází z roku 1674, poslední pohřeb se zde konal v roce 1942. Novodobé náhrobky jsou většinou pokáceny a zřejmě jich již dost chybí v důsledku krádeží; v roce 1948 byl navíc židovský hřbitov vážně poškozen vandalským útokem zdejší školní mládeže. Po dlouhých letech pustnutí a chátrání vykonali koncem 80. let a počátkem 90. let kus poctivé práce na zvelebení brigádníci. V 90. letech byl právem koryčanský židovský hřbitov zařazen mezi kulturní památky chráněné státem. Na hřbitově se nachází hrobka rodiny Thonetů.









 Profil sídla 
    sídlo: KORYČANY
 Kód ZUJ:  
 Počet obyvatel:  
 Rozloha katastru:  
 Nadmořská výška:  
 Souřadnice GPS:  
 Starosta:  
 Kontakt:  Náměstí 401 , 768 05 Koryčany
 Telefon:  573 376 311
 Fax:  573 376 321
 E-mail:  starosta@korycany.cz
 Oficiální WWW obce:  http://www.korycany.cz
 Poloha obce/města:   11 km ssv. od Kyjova, leží na sz. úpatí Chřibů
 Školství:  
 Pošta:  768 05 Koryčany
Kulturní nebo společneské akce a pořady v sídle
Přidatditovat informace k tomuto sídlu
Památky východní Moravy
2001-2018  Památky východní Moravy - www.pamatky-vm.cz. E-mail: info@pamatky-vm.cz
Design a www aplikace stránek:  Martin Zvonek
Všechna autorská práva k obsahu jsou vlastnictvím jejich majitelů