Hrad vznikl v době, kdy začal odpor moravské šlechty proti markraběti Janovi Jindřichovi, bratru císaře Karla IV. Vznikl jako středisko nově se utvářejícího panství, aby chránil obchodní cestu, nad kterou stál a aby střežil, spolu s hradem Křídlo, vstup k tehdejšímu kláštěru ve Vizovicích.
      Když získal Boček z Kunštátu (praděd pozdějšího krále Jiřího z Poděbrad) Bystřici pod Hostýnem a okolní vesnice (Dobrotice, Jankovice, Slavkov, Novou Ves, Mrlín, část Lhotky a Loukova a pusté vsi Stará Lhota, Jančí, Vysoká Lhota a Jestřebí), získal tím také vysoký strmý vrch nedaleko zpustlé osady Vysoká Lhota a Chvalčova. A právě na tomto strmém vrchu začal někdy kolem roku 1365 stavět hrad, který nazval podle svého rodového sídla nedaleko Brna. Jeho poloha byla opravdu jedinečná. Stalo se tak ale bez souhlasu a povolení markraběte Jana Jindřicha, a tak se Jan Jindřich (který měl s Bočkem dřívější spory) obrátil na Karla IV., aby přikázal zboření hradu. Karel IV. byl rozhodnut podporovat svého bratra, a tak tento spor vyřešil dvěma listinami. Nejprve vydal v Norimberku 19. října 1366 s radou pánů českých příkaz, aby nikdo z obyvatel Moravy nestavěl nové hrady, tvrze a opevnění bez souhlasu markraběte moravského. 3. listopadu 1366 pak vydal také v Norimberku konkrétní rozhodnutí sporu mezi Bočkem z Kunštátu a markrabětem Janem Jindřichem, ve kterém nařídil zboření hradu. A tak Bočkovi z Kunštátu nezbylo nic jiného, než uposlechnout. Nebyl zase natolik mocný, aby mohl ještě vzdorovat. Stavbu obřanského hradu stačil během jednoho roku dokončit asi z jedné poloviny na západní straně areálu. Příkaz Karla IV. o demolici hradu vyřešil Boček tak, že jen přerušil stavbu hradu. Nedokončený a opuštěný hrad Obřany (a všechny jmenované vesnice, které vlastnil) pak prodal markraběti Janu Jindřichovi. Ten ale zřejmě obnovil stavební činnost na hradě po roce 1372. Dochází patrně k obnově sídla, jež se spolu s panstvím dostává do zástavy. Král Václav IV. totiž zastavil hrad Obřany se zbožím v roce 1415 Milotovi z Tvorkova, který jej později získal do vlastnictví. Roku 1415 se po hradě píše Smil z Kunštátu a Obřan. K trvalému zániku hradu pak přispělo tažení krále Zikmunda na Moravě proti přívržencům husitství roku 1421. Zničením Obřan a okolních obcí zaplatil Milota z Tvorkova za svou příslušnost k reformnímu hnutí. Hrad již neobnovil a místo něj si postavil tvrz v Bystřici pod Hostýnem, jež se stala střediskem bývalého obřanského panství. V roce 1447 prodal Milota z Tvorkova hrad Obřany Vokovi ze Sovince. Zde se označuje hrad jako zbořený - byl zničen za husitských válek. V tomto stavu se uvádí také v 16. století. Pak už nebyl nikdy obnoven. Kolem roku 1880 byly zříceniny ještě v dobrém stavu.