Po vsi Zástřizlech se psal rozvětvený starobylý vladycký, později panský rod, jehož jméno se objevuje v moravských dějinách více než 400 let. Postupem doby se rozšířil do 5 větví - zástřizlovské, morkovické, ždánické, prakšické a lechovické. Tvrz v Zástřizlech se připomíná až v roce 1417, i když určitě existovala již dříve, neboť už v roce 1341 zde sídlili Artleb a Borek ze Zástřizl. Je možné, že byla zničena za husitských válek. Nebyla již obnovena, neboť v roce 1481 byla zvána tvrzištěm; poté úplně zanikla a zmizela beze stopy.
      Zástřizlové si v 15. století vybudovali ve vsi novou tvrz, která se písemně připomíná v roce 1481, kdy Aleš ze Zástřizl předal Zástřizly Jiříku a Alšíku z Ojnic. V roce 1535 je postoupila Anna z Ojnic Janu Rancovi z Háje. Poté se jejich držitelé často střídali, až v roce 1624 se Zástřizly staly součástí stříleckého panství. Poslední zmínka o tvrzi je z roku 1624, kdy ji majitel stříleckého panství, Adam Martinkovský z Rozseče prodal pánům z Petřvaldu. Tvrz ztratila svou funkci a zanikla asi během 17. a 18. století. Při stavbě školy z roku 1899 se přišlo na mohutné kamenné základy a rozsáhlé podzemní prostory, což byly pravděpodobně pozůstatky zdejší tvrze.
      Z této malé a na úpatí Chřibů zastrčené vesničky pocházel bohatě rozvětvený a později i panský rod s erbem heraldické lilie. Jako první se roku 1349 jmenují Artleb a Bořek, ale podle oblíbeného rodového jména byl předkem Protivec z Kunkovic z roku 1282. Po Kunkovicích a také po Pavlovicích se psali nejstarší členové rodu. Po Artlebovi a Bořkovi následovalo množství osob se stejnými přídomky a majetkem v Zástřizlech. Tvrz se vzpomíná roku 1417, kdy ji Protivec prodal svému bratranci Onešovi. Dělba mezi více členů rodu se odrazila v zápise z roku 1481, kdy Aleš ze Zástřizl prodal ves, tvrz a tvrziště bratřím z Ojnic a Nevojic. Tato dvojice se objevuje znovu v roce 1533 a ještě roku 1590 se jmenuje tvrz. Není divu že naposled, neboť v roce 1554 připadly Zástřizly k Nesovicím a posléze ke Střílkám a sídlo už nebylo zapotřebí.
      Po jedné tvrzi (zřejmě po té déle trvající) zůstalo asi o 1,7 m vyvýšené místo ( o rozměrech přibližně 38 x 35 m) a jejím zhruba 15 m širokým příkopem na jihu a východě ještě na počátku 20. století protékal potůček. Při stavbě školy v roce 1899 se narazilo na kamenné základy a znovu v roce 1960 při hloubení žumpy na školním dvorku. Dlouhé stavení na západě patrně respektuje polohu hospodářské budovy stojící na obvodu. Místo druhé tvrze není známo.

Plán terénních zbytků tvrze v Zástřizlech