Památky jihovýchodní Moravy - hlavní stránka

 + PAMÁTKY
 +
 TURISTIKA
 +
KULTURA
 +
OBCE & MĚSTA

HLEDÁNÍ NA SERVERU:            

  Ostatní památky  Poutní místo Hostýn 
Přidat do OblíbenýchTisk této stránky Poloha památky na mapě E-mail památky

  Internetová stránka poutního místa na Hostýně - okres Kroměříž
 
  Ostatní > Poutní místo Hostýn  

       Svatý Hostýn je nejnavštěvovanějším poutním místem na Moravě a po Velehradě také nejpamátnějším. Již po tři století je hostýnská hora (735 m n.m.)se svou mariánskou svatyní (Basilica minor) cílem tisíců poutníků, kteří zde nacházejí útočiště ve svých životních strastech i potřebách. Četné archeologické průzkumy prokázaly osídlení tohoto místa již ve starší době kamenné. Pozornosti všakBazilika na Hostýně neuniknou zbytky opevnění (celkový obvod přes 1 800 metrů) tzv. laténské kultury, jejímiž nositeli byli Keltové. Výzkumy potvrdily domněnku, že Hostýn byl (po Starém Hradisku u Protivanova) druhým keltským oppidem na Moravě. V poutní bazilice Nanebevzetí Panny Marie stojí nad hlavním oltářem socha Panny Marie v životní velikosti s Ježíškem, který metá blesky, určené Tatarům zobrazeným dole. Tito krutí nájezdníci na počátku 13. století ohrožovali Evropu a v roce 1241 vpadli také na Moravu, kde vraždili a drancovali. Lidé hledali pro sebe a svůj nejskromnější majetek útočiště v lesích a na horách. Podle pověsti byli ti, kdo se uchýlili na Hostýn, zachráněni přímluvou Panny Marie, která bleskem zapálila ležení divokých nájezdníků. Písemné záznamy o Hostýně pocházejí především od jezuity Bohuslava Balbína. Podle legendy došli na Hostýn také slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj, kteří zde rozmetali pohanské obětiště a postavili mariánskou kapli. V díle Jiřího Crugeria Sacri pulveres z roku 1669 čteme, že lidé zachráněni při tatarském vpádu postavili z vděčnosti na hostýnském vrchu sochu Panny Marie Ochranitelky.
       Až do třicetileté války stával na Hostýně kostelík zasvěcený Panně Marii, který byl hojně navštěvován poutníky. Na příkaz nekatolických majitelů panství byl však zbořen. Starší vyobrazení HostýnaDnešní bazilika má svůj počátek ve velkolepé stavbě, kterou financoval Jan z Rottalu a jeho potomci. Základní kámen byl položen v roce 1721. Dokončenou stavbu slavnostně posvětil olomoucký biskup Ferdinand Julius Trojer 28. července 1748. Od té doby byl chrám několikrát zničen a celá hostýnská hora opuštěna. Císařským nařízením Josefa II. z roku 1784 byl chrám prohlášen za zbytečný a poutě zakázány. V první polovině 19. století začali věřící organizovat sbírku na opravu chrámu, který byl znovu posvěcen v roku 1845.
       Hostýn má nadmořskou výšku 735 m, je zdaleka viditelný, má dva vrcholy a je přístupný nejlépe z Bystřice p.H. Četné archeologické výzkumy prokázaly osídlení tohoto místa již ve starší době kamenné. Pozornosti neuniknou zbytky opevnění tzv. laténské kultury (z 1.tis.př.n.l., celkový obvod přes 1800 m), jejímž nositelem byli Keltové. Z Hostýna pochází jeden ze základních kamenů Národního divadla v Praze.
       Dominantním objektem celého Hostýna je poutní bazilika Nanebevzetí Panny Marie se sochou Panny Marie. Bazilika je obklopena ambity s kaplemi. Na počátku schodiště, které vede až k bazilice, je Vodní kaple s vývěrem zázračné vody. Velice cenná je Jurkovičova křížová cesta s Kohlerovými mozaikami, jejíž první zastaveni je vlevo za bazilikou. Poslední zastavení (kruhová kaplička Božího hrobu) je v blízkosti lesního hřbitova. Zde jsou na věčném odpočinku osobnosti, jejichž život byl spojen se Svatým Hostýnem. Na vyšším vrcholu je 15m vysoká rozhledna s 59 železnými schody. Vedle rozhledny stojí větrná elektrárna.



HISTORIE HOSTÝNU

       Jméno Hostýn se vyskytuje poprvé až roku 1567, kdy se zde dolovalo zlato a stříbro a byla zde postavena první kaple. Základní kámen baziliky byl položen v roce 1721 a po 27 letech výstavby došlo k dokončení poutního chrámu a k jeho slavnostnímu vysvěcení. V roce 1700 byla postavena kaple u zázračného pramene, tryskajícího ze skály na západním svahu pod chrámem. Od této doby byl chrám několikrát zničen a hostýnská hora opuštěna. Nezničily ho ani příkazy císaře Josefa II. ani zloba komunistického režimu. Poutní tradice byla hluboce zakořeněna ve zbožnosti prostého lidu a poutě trvají stále.       Jako mariánské poutní místo je Svatý Hostýn znám od počátku 17.století (1625). Lidové podání spojuje vznik hostýnských poutí s vpádem Tatarů na Moravu roku 1241, jímž se křesťané ubránili za pomoci Panny Marie. Tento hostýnský zázrak zaznamenal poprvé Bohuslav Balbín ve své Diva Montis Sancti (Dodatky) z roku 1665 a po něm Jiří Crugerius v Sacri Pulveres roku 1669. Básní Jos. Lindy 'Jaroslav' v Rukopisu Královodvorském (1819) dostalo se pověsti největšího rozšíření, Hostýn se stal posvátnou horou českého národa. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je nejvýše položená moravská chrámová stavba (730m). Byl zbudován držitelem holešovského panství hrabětem Rottálem v létech 1721 až 1748 jako mohutná centrální baroková stavba na oválném půdorysu a zaklenut obrovskou kopulí bez lucerny. Průčelí je lemováno dvěma na koso postavenými věžemi. Stavbu prováděl holešovský stavitel Tomáš Šturm podle návrhu Josefa Ignáce Cyraniho z Bolleshausu, který miloval ovály. Původní zastřešení bylo jiné. Rozměry kostela 48 x 32 x 28m výšky. Kostel byl konsekrován 28.7.1748. Již roku 1747 byla při něm zřízena duchovní správa. V roce 1787 byl zrušen a pobořen, avšak znovu vybudován v létech 1841-1845 a posvěcen opatem V.Šlossarem 2.7.1845 za veliké účasti moravského lidu, který si jej obnovil z vlastních prostředků. Proto jeho vnitřní zařízení nevyniká vysokým uměním. Hlavní oltář Nanebevzaté Boží Rodičky je nový z roku 1935. Má kovový svatostánek se dvěma Cherubíny od Čeňka Vosmíka. Pro milostnou sochu P.Marie Svatohostýnské od brněnského sochaře Benedikta Edeleho z roku 1845 bylo vytvořeno baldachýnové oboltáří na sloupech podle vzoru oltáře v brněnském dómu. Postavy sv. Cyrila a Metoděje z roku 1844 jsou posledním případem barokového pojetí: sv. Cyril s Tuřanskou P.Marií, sv. Metoděj s křestní mušlí. Papežem posvěcené korunky s 1095 drahokamy pro korunovaci roku 1912 zhotovil Josef Fanta. Bočních oltářů je šest: 1.sv. Valentina s obrazem od L.Wentruby z Kroměříže (1845), 2.sv.Josefa, 3.sv.Šebestiána 4.sv.Anny sign.T.Prachař ze Šternberka, 5.sv.Fr.Serafínského (1895), 6.Pražského Jezulátka (Fr.Neumann 1898).
       Dřevěnou kazatelnu postavili a pozlatili B.Edele a J.Hoffmann roku 1845. Starší vyobrazení HostýnaKřtitelnice na Hostýně není, protože kostel nemá právo křtu. Původní varhany z roku 1846 o šestnácti rejstřících byly nahrazeny krnovským strojem s 72 rejstříky (1953). Malbu kostela provedl Jan Zapletal za pomoci jezuitského bratra Fr.Obdržálka v létech 1887-91. Jsou na něm zachyceny poutní dějiny Hostýna od nejstarších až po současné. Čtyři pamětní desky připomínají pouť papežského nuncia J.Granita di Belmonte na Hostýn 1904, papežskou korunovaci 1912 a budovatele Hostýna A.C.Stojana, který sem donesl roku 1881 kopii římského obrazu se sv. Václavem. Masivní kostelní vrata jsou pokryta šestidílnou bronzovou výzdobou od J.Axmana. Nad portálem je mozaikový obraz Svatohostýnské Madony z roku 1912. Ve výklencích v průčelí barokní sochy sv. Petra a Pavla.
       Před kostelem sochy sv. Cyrila a Metoděje 1864, sousoší svaté Anny vlevo před bazilikou. Vpravo svatý Antonín jak káže rybám. V ambitech, které obklopují baziliku najdeme kaple sv.Jana Sarkandera a P.M. LaSaletské. Socha Božského Srdce Páně je v dolní třetině schodiště nad vodní kaplí. Jurkovičova křížová cesta, kaple ve stylu lidové architektury podle návrhu D.Jurkoviče, obrazy J.Koehler podle návrhu J.Úprky. Pomníky padlým:       V první světové válce z bronzu od Č.Vozníka 1919 je zezadu druhého zastavení křížové cesty. V blízkosti Božího hrobu je pomník obětem komunismu a níže je pomník obětem fašismu. Na idylickém lesním hřbitůvku odpočívají hostýnští jezuité od roku 1887 a významní světští kněží. Rozhledna s kaplí sv. Kříže je od V.Wintra 1897.

       O poutním místě se z dob před rokem 1620 dochovalo málo zpráv. Ví se o kapli, kterou před rokem 1550 rozšiřoval Burian Žabka z Limberka.
       Původní obraz Panny Marie - zachránkyně Moravy, uctívaný poutníky v kapli, nechal zničit luterán Václav Bítovský z Bystřice. Lobkovicové tradici poutí na Hostýn obnovili. Účinnou rekatolizaci však na svém novém panství zahájili teprve Rottalové. U jistého Friedricha Eisensteina v Německu nechala Marie Rottalovna pro hostýnskou kapli namalovat nový obraz - výjev, jak Panna Maria Vítězná pošlapává dobyvačný půlměsíc a obrací vetřelce na útěk. Dílo, které později doplnil stříbrný reliéf, se dnes nachází dole v bystřickém kostele. Aby stačila rostoucímu počtu návštěvníků, musela se mariánská kaple neustále rozšiřovat. Uvádí se, že v čele procesí chodíval sám svatý Jan Sarkander. Pro Rottalovce byla péče o Hostýn věcí rodové cti i prestiže. Roku 1721 položili základní kámen ke stavbě velkolepého chrámu, který projektoval kroměřížský architekt italského původu Ignác Cyrani a provedl holešovský stavitel Thomas Sturm. Stavbu pozdržely války o rakouské a španělské dědictví, a tak mohl být chrám P. Marie Vítězné a jejího Nanebevzetí vysvěcen teprve 28. července 1748. Důležitým symbolem poutního místa je i pramen zázračné, uzdravující vody. Tryská ze skály na západním svahu přímo pod chrámem. Podle dnes spíše potlačované tradice vytryskl k záchraně obležených křesťanů během tatarského obležení v roce 1241. V roce 1700 byla u vývěru skvělé vody postavena kaple. Víra v zázračnou moc hostýnské vody má ve zbožném moravském lidu hluboké kořeny podnes.
       Do pravidelného rytmu poutí, procesí a polních prací zasáhl 24. září 1769 požár poutního chrámu, způsobený bleskem. Hned po opravě však stihla svatyni další pohroma: císařský výnos o zákazu všech poutí a zrušení poutních míst. Chrám byl odsvěcen, a dokonce i zbaven střechy. Přesto se poutníci spontánně vydávali i k zarůstající ruině. A po napoleonských válkách už množící se procesí nikdo nezakazoval. Od roku 1840 byly poutě povoleny i úředně. Trvalo dlouho, než se podařilo trosky chrámu restaurovat. Až při velkolepých oslavách 630. výročí hostýnského zázraku, v den Nanebevzetí Panny Marie 13. srpna 1891, došlo ke znovuvysvěcení chrámu. Na Hostýn přišli jezuité a vznikla Matice svatohostýnská, která od barona Loudova zakoupila celý vrchol kopce i s okolním lesem, pastvinami a ubytovnou. Řád Tovaryšstva Ježíšova přivedl před první světovou válkou Svatý Hostýn k nebývalému rozkvětu - postavil hostinec, nové kaple, křížovou cestu a takřka 230 metrů dlouhé schodiště. Jeho monumentalita umocňuje architektonický a výtvarný dojem při pohledu na poutní chrám. Citlivě přitom harmonizuje nejen s ním, ale i s okolní přírodou.



Texty a materiály použity z www.hostyn.cz a www.kromeriz.cz/tourist

Všechna práva autorů a vlastníků práv vyhrazena. Copyright © 2001-2005 Památky jihovýchodní Moravy - Martin Zvonek