Nejstarší hrad vyrůstal od 30. do 70. let 13.století. Stavbu provedla cisterciácká huť z velehradského kláštera. Hrad byl ve své době vystavěn v moderní pevnost, skládal se ze dvou obranných věží, které stály na východním a západním výběžku ostrožny, mezi nimi byl postaven na obdélníkovém půdorysu v jižní části jednopatrový obytný palác. Západní průčelí bylo spojeno se západní věží kamenným ochozem, v jehož přízemí se nacházel vlastní vjezd do nádvoří. V jihovýchodní části na nynější průjezdní bráně byla na konci 60. let 13.století vybudována raně gotická kaple, která fungovala až do 2. poloviny 15. století. Nádvoří na severu uzavírala hradební zeď, u níž se nacházely dřevěné hospodářské budovy. Ty byly později (na počátku 14.století) nahrazeny kamenným palácem, zničeným v 15. století při dobývání hradu Matyášem I. Korvínem. Hrad byl tedy přestavován nepřetržitě asi 500 let, přičemž poslední velké stavební úpravy zde byly provedeny v 30. a 40. letech. 18. století za doby Petřvaldů. První místností na prohlídkové trase je taneční sál, který se nachází taky na terase nad prostorem bývalých kasáren. Tento sál byl vystavěn v roce 1602 u příležitosti svatby Jiřího Zikmunda Prakšického ze Zástřizl a Alžběty Gedeonky Kotvrdovské z Olešničky, jak nám o tom vypovídá nápis vytesaný do pískovcové desky nad vstupními dveřmi. Bohužel však v současné době je taneční sál pro veřejnost uzavřen z důvodu narušené statiky stropu a oprav podlahy (od roku 1993). Zatím to vypadá, že tato místnost nebude ještě dlouho přístupná, protože se jaksi nedostává peněz na větší opravy, pokud to není přímo taková katastrofa, že ohrožuje návštěvníky hradu. Z terasy pak návštěvníci procházejí bránou z roku 1546 na třetí hradní nádvoří do tzv. paláce aneb vnitřního hradu. Brána byla vystavěna za Jana Žďánského ze Zástřizl . Na čele brány se nachází znak rodu Zástřizlů - lilie a také stavebníkovo heslo, které zní : FORTISIMA TURIS NOME DOMINI, což se překládá jako NEJPEVNĚJŠÍ VĚŽ JEST JMÉNO PÁNĚ. Třetí nádvoří se už nachází v tzv. horním hradě. Nádvoří bylo ve středověku mnohem rozsáhlejší, ale různými stavebními úpravami v jednotlivých stoletích se postupně zmenšilo až do dnešní podoby. V přízemí a suterénu nádvoří byly soustředěny převážně hospodářské prostory, jako jsou sklepy, zásobárny potravin, přípravna jídel, kuchyně, pekárna. Ve spodní části západní hranolové věže se pak nacházela hladomorna - nejtěžší vězení na hradě. Na třetím nádvoří se nachází hradní studna. Ta je umístěna v severovýchodním rohu nádvoří a její původní hloubka se odhaduje na 60 - 80 metrů. V současnosti však hloubka je 13 metrů . Vlivem kolonizace, s níž bylo spojeno i velké mýcení okolních lesů došlo k rapidnímu poklesu hladiny spodní vody, která se v 16. století ztratila úplně. Na II. hradním nádvoří byla v roce 1602 vybudována kamenná cisterna s filtračním zařízením. Ze studny na III. nádvoří se tedy stala odpadní jáma. Studna je ručně tesána ve skále a když si uvědomím jaké jednoduché nástroje měly tehdy k dispozici, tak klobouk dolů před našimi předky, kteří dokázali za pomoci špičáků, lopat, dřevěných nebo železných pák, palic a rumpálu, tohle vykopat či vlastně vytesat. Malým podloubím přes místnůstku s hmoždíři se prochází do hradní zbrojnice . Ta se nachází v prostoru východní hranolové obranné věže pod bývalou hradní kaplí.