Památky východní Moravy - www.pamatky-vm.cz Uherskohradišťsko Vsetínsko Zlínsko Kroměřížsko
Památky východní Moravy - www.pamatky-vm.cz
Přidat do Oblíbených stránek Nastavit jako výchozí stránku Nápověda A. D.   
    
 HLEDÁNÍ:
VÁŠ ROZCESTNÍK A PORTÁL ZLÍNSKÉHO KRAJE
| PAMÁTKY | KULTURA | TURISTIKA | DOPRAVA | OBCE & MĚSTA |
| ROZCESTNÍK | WEBKAMERY | FIRMY | ČLENĚNÍ KRAJE | O KRAJI |
Mapa regionu
   KM - KROMĚŘÍŽ
   UH - UHERSKÉ HRADIŠTĚ
   ZL  - ZLÍN
   VS  - VSETÍN
 

   Památky Zlínského kraje

 Seřadit památky podle:
 - abecedy       
 - typu   


                            HLEDÁNÍ

 

  Obce & města Zlínského kraje

Obce & města Zlínského kraje:
B C D F H CH J
K L M N O P R
S Š T U V Z Ž
 
  Napište nám...
  Prameny a literatura
  Statistika návštěvnosti
  Spolupráce a poděkování
  Přidat objekt, památku...
  Zasílání novinek ze serveru
  O portále
 
 
VALAŠSKO - turistická oblast

       Označení Valašsko má svůj prapůvod v Rumunsku - zdejší žijící Valaši migrovali od 14. století Karpatským obloukem na západ a sever. Na severovýchodní Moravu přišli ze Slovenska a ze Slezska a prostřednictvím svých předků sem přenesli salašnické tradice extenzivního pastevectví (rozšířené zejména ve východních a jižních Karpatech) - nový způsob chovu tzv. valašského dobytka - koz a ovcí a zpracování jejich mléka. V 17. a 18. století probíhala pasekářská kolonizace na svazích horských údolí Západních Karpat. Hřebeny sloužily především jako pastviny chovatelů tzv.valašského dobytka - ovcí. Podílely se na ní jak rodiny ze starších moravských obcí kolem Rožnova, Meziříčí, Vsetína a jiných podhorských městeček, tak rodiny přistěhovalců z východu a severu. Oboje obyvatelstvo se muselo přizpůsobit novým krajně nepříznivým podmínkám spojením obou tradic v hospodářském využívání půdy, což vtisklo krajině regionu charakteristickou podobu. Kulturní zvláštnosti, které reprezentovaly valašské pastevce, byly přitažlivé pro ostatní obyvatelstvo. Ovlivnily integrační proces na jednotlivých pastvinách, a to v dialektu, hudbě, tanci a v tradičním oděvu, jehož ústup začal nejdříve. Protože okolní obyvatelstvo si těchto odlišností od 17. století všímalo, začali si obyvatelé Valašska uvědomovat svoji identitu a do přelomu 19. a 20. století znovu oživovali reprezentační znaky regionální přináležitosti, např. obnovený kroj, hudba a tanec včetně jejich záznamů, interiérové prostředí s tradičním nábytkem, vznikaly muzejní sbírky. K rozsáhlému kulturnímu dědictví tedy patří i reviční formy folklóru, ale hlavně charakter horské krajiny, v níž jsou lesy prostoupeny pastvinami, polanami a rozptýleným osídlením na nich. Lze tam ještě najít tradiční roubené stavby kolem dvorů s jasany a lípami, s hrazenými výhony pro dobytek a horskými políčky okolo nich. Lidovou kulturu bývalého Mezříčsko-rožnovského panství, do něhož patřily i Velké Karlovice (zal. 1713 z Rožnovska), nejvýrazněji reprezentuje lidová architektura odlišná od Vsetínska. Nejstarší dochované formy obydlí mají jizbu s pecí a ohništěm, nad nímž je komín (dnes se využívá přistavený sporák), vedle jizby byla obytná komora pro výměnkáře, uprostřed domu průchodní síň a vzadu skladovací komora. Chudších chalupnických usedlostí nejvíce přibylo v 18. století, kdy se nejvíce šířily dvojdílné domečky s jizbou a síní. Typickou roubenou architekturu národopisného regionu Valašsko lze spatřit ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které je nejstarším muzeem v přírodě ve Středních Evropě, založeno v roce 1925. V obživě se stále více uplatňovala domácká výroba, na Rožnovsku především plátenictví. Provázela ho tradice vyšívačská, která už od zač. 19. století v městečku dosahovala špičkové kvality. Uplatnila se na oděvu těch zámožnějších rodin, které byly svázané se staršími tradicemi domácího prostředí. Hlubokou tradici na Valašsku má i ovocnářství a pálenictví - především Slivovice.

Památky východní Moravy
2001-2017  Památky východní Moravy - www.pamatky-vm.cz. E-mail: info@pamatky-vm.cz
Design a www aplikace stránek:  Martin Zvonek
Všechna autorská práva k obsahu jsou vlastnictvím jejich majitelů