Obec Částkov vznikla v průběhu 2. poloviny 13. století. První zmínka o částkovské tvrzi se vyskytuje ve 14. století, kdy byla sídlem vladyků z Částkova. První známou šlechtickou osobou z Částkova je Vlček, jehož syn Jaroslav roku 1321 věnoval vizovickému klášteru díl Újezda. To byla i první zpráva o obci Částkov. Tvrz tehdy nepochybně existovala a podle písemných zpráv z roku 1398, 1447 a 1460 se po Částkově, jenž byl stále samostatným statkem, psali jeho majitelé. Pak došlo k připojení ke Kunovicím a roku 1497 (1496) se už zapisuje 'tvrz zbořená' - termín naznačuje, že ke zpustnutí tvrze došlo později než za husitských válek. Zřejmě tedy byla tvrz pobořena za válek česko-uherských. Později byla znovu obnovena, zřejmě ale na jiném místě - přímo v obci. Tato tvrz se připomíná v letech 1570-1582 a stála ještě v roce 1637 (tehdy se uvádí prodej tvrze a vsi Částkova s dvorem, s pivovarem, s mlýnem a ovčírnou). Po připojení Částkova k uherskobrodskému panství definitivně zanikla. V roce 1667 se při výpisu zboží tvrz už neuvádí. Zanikla tedy někdy v letech 1637 - 1667. Tvrziště se nachází severozápadně od obce na ostrohu, zvaném dodnes Hrad nebo Na hradě. Tvoří ji kruhový kopeček, na jehož temeni bývaly tři jámy, nejspíše po propadlých sklepech. Archeologické nálezy z tvrziště, uložené ve sbírkách historického oddělení Moravského muzea, je možno datovat do 14. století.
        Reliéfní zbytky sídla tedy najdeme na mírně klesajícím terénním jazyku východně od kostela; dodnes nazývané Na hradě nebo Hrad. Úzkou šíji spojující tvrziště s náhorní planinou překopal stavebník 12 m širokým příkopem, který ještě dnes dosahuje hloubky 1,5 m. Je zřejmé, že původně obíhal obytnou plošinu jako úplný prstenec, na svazích byl ovšem vytvořen vnějším valem, doloženým ještě roku 1902. Bohužel severní val zrušila, až na jediný náznak, polní cesta, na západě podlehl sadové úpravě a na jihu těžbě hlíny. Pouze okraj pozůstalé terasy na jihozápadu ještě rýsuje jeho průběh. Těžba hlíny narušila také původně oválnou centrální plošinu (osy 30 a 16 metrů) a ložisko je i mezi tvrzištěm a kostelem. Situaci pozměnila natolik, že není možné rozhodnout, jestli zde nestálo přihrazené hospodářské příslušenství. Obytný areál je zhruba v polovině odstupněný a rovinný, jen na severovýchodě vypovídá 1,3 m vysoká hrázka o obvodové ohradě. Soudobý stav je důsledkem poválečné úpravy na hřiště, čímž byly zasypány tři výrazné deprese po zástavbě. Podle nalezené mazanice snad bylo hrazení a obytná stavení pouze ze dřeva. Až se zaniklé sídlo v Částkově dočká sondážního průzkumu, budeme jistě vědět více.

Starší plán tvrziště



Opěrné pilíře bývalé tvrze



Starší fotografie tvrziště


Plán tvrziště v Částkově