Památky jihovýchodní Moravy - hlavní stránka

 + PAMÁTKY
 +
 TURISTIKA
 +
KULTURA
 +
OBCE & MĚSTA

HLEDÁNÍ NA SERVERU:            

  Zámek  Zámek Uherský Ostroh 
Přidat do OblíbenýchTisk této stránky Oficiální stránky obce (nebo památky) Poloha památky na mapě E-mail památky

  Oficiální internetové stránky zámku Uherský Ostroh - www.uhersky-ostroh.pamatky-vm.cz
 
  Zámky > Uherský Ostroh  
Úvodní stránka o památceHistorie zámkuStavební vývoj zámku Uherský OstrohSoučasný stav zámkuInformace o městě

HISTORIE ZÁMKU UHERSKÝ OSTROH

       Zámek v Uherském Ostrohu leží západně od města na plošině tvořené řekou Moravou, v místech někdejšího hradu. Někdy po roce 1260 nechal Přemysl Otakar II. na moravsko - uherském pomezí nový královský hrad na ochranu významné obchodní cesty z uher do Prahy. Poněvadž však následkem povodní hrad značně trpěl, musela být stavební plocha zvýšena. Dochovala se z něho jen obytná věž ze 13. století na jihovýchodní straně, která zůstala i jádrem dnešního zámku. Na věž navazoval palác, vybudovaný ve 13. a rozšířený v 15. století. Tehdy byl zřízen i velký sál. Hrad byl vybudován pravděpodobně po roce 1260 jako zeměpanský a zachovával si charakter vodní pevnosti proti nedaleké uherské hranici a jako ochrana významné obchodní cesty z Uher do Prahy. Původně se nazýval Stanice (Stenice) a v této podobně byl později nesprávně ztotožňován se Ždánicemi.
       
O hradu se poprvé dovídáme v první písemné zmínce z roce 1286, kdy zde byl purkrabím Matouš z Černé Hory. Hrad tehdy náležel králi. Jan Lucemburský zastavil hrad i město Chotěboru ze Střen a v roce 1318 olomouckému biskupovi Konrádu I. Později byl opět v zeměpanském držení, i když v letech 1320-1322 jej držel zástavou Zdislav ze Šternberka. Markrabě Jan Jindřich zde prokazatelně prováděl stavební úpravy, jejichž rozsah je neznámý. Jan Jindřich odkázal hrad i město Ostroh a vsi Blatnici (dnes Blatnička), Lhotu (dnes Ostrožská Lhota), Smíchov (zanikl), Starou Blatnici (dnes Blatnice), Milokošť a Kvačice svému synovi Janu Soběslavovi. Později se dostal Ostroh do rukou markraběte Prokopa; stejně na vlastnictví si činil nárok i markrabě Jošt. V roce 1400 obléhal hrad král Zikmund. Markrabě Jošt a Prokop přenechali Ostroh Haškovi a Benešovi, bratřím z Dětěnic a z Valdštejna, a král Václav IV. v roce 1411 zástavu Haškovi potvrdil. V roce 1415 se jmenuje výslovně jako příslušenství z panství město Ostroh s předměstím a s dvorem o dvou poplužích. Naprosto nelze vysvětlit, proč již v roce 1417 se bratří Hynek a Arkleb z Moravan píší z Ostrohu. Hašek z Valdštejna byl v bitvě pod Vyšehradem 1. listopadu 1420 zajat Pražany a záhy přestoupil k husitům. Jeho město Ostroh se stalo v roce 1421 střediskem husitů. Odtud husité podnikali výpravy do okolí - spolu s obyvateli husitského tábora v Nedakonicích také pobořili klášter Velehrad a ohrožovali Hradiště; sem se také později nedakoničtí husité po zničení svého sídla uchýlili. Proto 
Starý obraz města Ostrohu - kolem roku 1720

Ostroh opět několikrát obléhal král Zikmund (např. v roce 1421). Na jaře 1422 se Uhři pokoušeli o dobytí Ostrohu, ale marně. 17. března 1424 udělil Zikmund rakouskému vévodovi Albrechtovi plnou moc, aby město a hrad Ostroh odňal Haškovi z Valdštejna jakýmkoliv způsobem. I když
Hašek z Valdštejna v roce 1425 přešel na stranu Zikmundovu, Ostroh se nevzdal a zůstávala v něm posádka husitského hejtmana
Fridricha, knížete ruského, který však posléze přešel ke králi Zikmundovi rovněž, a za svou zradu dostal ještě od krále v roce 1428 zástavou hrad a město Veselí. Kníže Fridrich navíc trápil Ostrožské velkými robotami. Tito se obrátili s prosbou na krále Zikmunda, který 10. srpna 1435 vzhledem k velkým válečným škodám, které město utrpělo, potvrdil městská privilegia: udělil mu právo odúmrti a také právo vaření piva. V důsledku toho kníže Fridrich 15. srpna 1435 svolil k osvobození Ostrožských od nespravedlivých robot. Listinou z téhož roku udělil Zikmund Ostrohu městské právo bzenecké a brněnské. V druhé čtvrtině 15. století byl hrad rozšířen a zpevněn, přičemž bylo použito kvádrových kamenů z pobořených kostelů v Polešovicích a Boršicích. Další zprávy o zástavních držitelích města si odporují. Markrabě Albrecht zastavil hrad Stanice Mikuláši Truchsesovi, jemuž v roce 1455 král Ladislav zápis obnovil, ale v roce 1446 Čeněk Papák z Mošnova jako zástavní držitel města potvrdil listinu z roku 1435. V roce 1447 a 1448 se připomínají Arkleb a Ctibor bratři z Kunovic a Ostrohu. Král Ladislav Pohrobek udělil Ostroh v roce 1458 (někdy uváděn rok 1453) hrad husitskému válečníkovi Janu Jiskrovi z Brandýsa, avšak v témže roce jej předal v hodnotě 3000 zl. uherských Janu Jičínskému z Cimburka. Po jeho smrti v roce 1464 se uvázal v držbu Jan z Landštejna a rok poté Petr Haugvic z Biskupic. V roce 1484 držel Ostroh Jan Zelený ze Šanova, stoupenec krále Matyáše, a před rokem 1490 koupil panství Mikuláš Lužický z Čečvic. Ve druhé polovině 15. století byl vně severovýchodní hradby postaven nový palác. Ostroh jako středisko panství se stal i centrem trhů a střediskem řemesel.
       Na sklonku 15. století vlastnila hrad s městem a panstvím Žofie z Valdštejna, která je postoupila svému manželovi Petrovi hraběti od sv. Jiří a Pezinku, a ten je v roce 1493 udělil Johanesovi (Janovi) z Kunovic. Král Vladislav II. mu potvrdil v roce 1497 pro Ostroh městské právo a držby lesa. Když pak na počátku 16. století umožňoval král šlechtickým rodům získat staré královské hrady do dědičného vlastnictví, získal v roce 1511 právo na Ostroh Smil Kuna z Kunštátu. Ten potom postoupil své právo na Ostroh Janu z Kunovic. Kolem roku 1522 se připomíná v Ostrohu panské mýto.  Právě za Jana začala důležitá a rozhodující přestavba hradu v pohodlný renesanční zámek, která pokračovala až do konce století. Ve dvou následujících fázích zastavěl obě dosud volné strany v západní polovině objektu. Severozápadní křídlo mělo drobný rizalit přibližně uprostřed své délky, jihozápadní bylo užší než dnešní budova a sahalo jen po dnešní průjezd. Druhá stavební etapa započala po roce 1560 za Janova syna Jetřicha (1545-1582), ale dokončení interiérů se protáhlo do počátku 17. století. Bylo přestavěno staré severovýchodní křídlo. V přízemí vznikla arkádová chodba a v nároží při věži přibyl přístavek s vřetenovým schodištěm. Po přestavbě získala budova tvar nepravidelného čtyřúhelníku s nádvořím uprostřed, které je na severní, východní a západní straně obestavěno arkádami, zato východní arkáda byla v pozměněném plánu zazděna. Na severozápadě byla vybudována čtyřboká věž. Jihozápadní křídlo bylo prodlouženo až k nároží staré hradby a jeho šířka byla zvětšena do dnešních rozměrů. Jihovýchodní a severozápadní trakt je dvoupodlažní, ostatní trakty mají poschodí tři. Ve východním traktu je zámecká kaple a přilehlý velký sál. V roce 1605 zpustošil zámek požár, způsobený bleskem. Po Jetřichovi dědil jeho vnuk Jan Jetřich z Kunovic (1582-1609), který zemřel těsně před stavovským povstáním roku 1615. Potom (v roce 1619) zámek zdědil jeho syn, poslední majitel z rodu pánů z Kunovic, Jan Bernard. Ten dal zámek  po požáru znovu opravit. Také se aktivně zapojil do stavovského povstání a po jeho porážce musel před popravou uprchnout do zahraničí. Jeho majetek byl samozřejmě zkonfiskován a Ostroh koupil 25. června 1625 i s jinými Kunovickými statky (např. nedaleký Hluk) Gundakar z Lichtenštejna. Ten zřejmě nechal dokončit štukovou výzdobu plochých stropů geometrickými profilovanými rámy s jemným perlovcem. V roce 1645 dobyli zámek Švédové. Jako lichtenštejnský majetek přestal být zámek v Ostrohu šlechtickým sídlem, čímž jeho význam značně poklesl. Severovýchodně od zámku přistavěli nezbytné hospodářské zázemí - čtverec stájí s vnitřním dvorem a areál pivovaru. V předdvoří to pak byly další hospodářské a úřední budovy. Zmizely také obě zahrady. Zámek pak zůstal pouze střediskem správy panství. Po roce 1850 byl přeměněn na kanceláře velkostatků a byty úředníků. Až do 19. století byl - stejně jako město - obklopen vodou. Vlastnictvím Lichtenštejnů zůstal zámek až do roku 1945. Roku 1945 byl na základě Benešových dekretů vyvlastněn a od té doby sloužil potřebám národního výboru a dnes Městského úřadu.

 

Starší fotografie zámku:



Všechna práva autorů a vlastníků práv vyhrazena. Copyright © 2001-2005 Památky jihovýchodní Moravy - Martin Zvonek